Příprava voltižního koně

Voltižní kůn se připravuje na voltiž, jako koně v jiných disciplínách, přiježďováním pod sedlem. Zde kůň získává sílu, obratnost a fyzickou kondici. Dále jeho výcvik probíhá na lonži. Nejprve bez cvičenců, aby došlo ke správné komunikaci a souhře mezi lonžérém a koněm. Teprve až jsou zvládnuty předchozí dvě zmíněné fáze, začínají na koni cvičit děti. Většinou se jedná o ty nejzkušenější z oddílu, a to z toho důvodu, aby byli ke koni citliví a opatrní. Doba připravy voltižního koně je různá. Přibližně od půl roku do tří let (je to zcela individuální a záleží na charakteru koně).

Voltižní koně na národních závodech musí být nejméně pětiletí v soutěžích jednotlivců a skupin kategorie D. V soutěžích skupin kategorie „junior“ a „senior“ musí být nejméně šestiletí. Podmínkou startu nového koně je splnění lonžovací úlohy.

Postroj voltižního koně

Voltižní kůň má na sobě uzdečku s udidlem. Na udidlo se dále zapíná lonž, která zajišťuje kontakt mezi lonžérem (člověkem, který koně vede na kruhu) a vyvazovací otěže, které jsou připevněny k madlům.

Kůň na svých zádech nese dečku, podušku pod madla a madla (voltižní pás). Madla mají na sobě dvě ručky a dvě smyčky, které cvičenci v průběhu cvičení používají k držení či jištění.

Na nohách má chránící bandáže nebo kamaše, aby nedošlo ke vzájemného okopávání kloubů při pohybu. Případně zvonové kamaše, aby si kůň nezpůsobil úraz došlapováním zadních noh na přední.